Historie penzionu

Dřevařská společnost Petříček - Ducháček Spolumajitelé dřevařského podniku pod Bradlem ve Zlaté Olešnici František Petříček a Josef Ducháček, tento podnik spustili v roce 1911. Stroje a katr na řezání dřeva byl poháněn lokomobilou tzv. transmisí. Pila byla vybavená dokonalými stroji, na kterých se vyráběly truhlářské výrobky. V roce 1930-31 byl postaven tovární komín vysoký 38 metrů, který zajišťoval odtah splodin od nového parního stroje. Tento parní stroj vše poháněl přez generátor na elektřinu, protože v obci elektřina ještě nebyla. Topilo se dřevařským odpadem a uhlím. Zaměstnáno bylo 15-17 dělníků. Majitelé disponovali dvěma nákladními vozy, traktorem a osobním vozem. V roce 1937 pila částečně vyhořela a byla postavena vyšší o jedno patro. V roce 1938 v měsíci říjnu došlo k záboru území po kapličku na Bradle německou armádou. Tentýž rok v listopadu došlo k dalšímu záboru území Zlaté Olešnice. Do tohoto územního záboru spadla i pila a výroba byla částečně utlumena. Německé úřady vytvářely tlak na majitele, aby byla zavedena výroba dřeváků pro vězně do koncentračních táborů s tím, že celou výrobu vybaví německými stroji a vedením podniku, majitelé na to nepřistoupili a tak výroba byla úplně utlumena do roku 1945. Začalo se znovu řezat v roce 1945 kdy bylo poválečné nadšení, dřevařský podnik znovu vzkvétal, ale vše znovu zmařil komunistický puč v roce 1948. Na pile byla zavedena tzv. národní správa, tu vedl jeden ze zaměstnanců, řízená tehdejším MNV ve Zlaté Olešnici. Majitelům bylo odepřeno právo vstupu do svého majetku. Stroje, výrobky a řezivo ve velkém množství, dle dochovaného seznamu,vše bylo rozkradeno, dle hesla vše je naše. V padesátých letech byli tito podnikatelé označeni jako nepřátelé třídní společnosti a celý podnik převzalo JZD ve Zlaté Olešnici, začali řezat až do roku 1984, kdy jejich nedbalostí pila vyhořela, to byl její konec, nastala úplná devastace a rozkradeno co ještě tam bylo. V roce 1990 se o celý podnik přihlásili v restituci majetníci, tento podnik převzali jako demolici, za zdevastování jim žádné náhrady nebyly vyplaceny, ze strany JZD nebyla dobrá vůle. Ti co tu dobu ještě žili neměli tu odvahu u soudu svědčit. V roce 2008 došlo k odprodání této demolice s pozemky novým majitelům.