Letní vyžití | Penzion pila

Víceúčelová sportovní hala

Víceúčelová sportovní hala ve Zlaté Olešnici - jedinečná možnost sportovního vyžití. Halu si lze pronajmout na sálový fotbal, tenis, stolní tenis, volejbal, basketbal a podobně. Pronájem lze zajistit prostřednictvím recepce.

Cyklotrasy

Penzion nabízí ubytovaným hostům výhodné zapůjčení horských či trekových kol.

Penzion Pila stojí přímo na silniční cyklotrase č. 3026 (Stanový - Zlatá Olešnice - Příchovice) a patří do sítě cyklotras Mikroregionu Tanvaldsko. Hlavní páteřní trasa č.4248 vede ze Železného Brodu přes Navarov do Zlaté Olešnice, zde je možné napojit se právě na trasu č. 3026 a dojet přes Rejdice do Příchovic nebo pokračovat dále do Tanvaldu, kde je hlavní uzlové křížení tras: č.3025 do Smržovky, č. 3022 do Desné, Josefova Dolu a dále ke Knajpě. V Desné lze rovněž sjet na trasu č.3019 a po ní dojet k Protržené přehradě. Zde se lze napojit na trasu č. 3020 směr osada Jizerka (odtud spojka k hraničnímu přechodu Orle). Hlavní páteřní trasa č. 4248 pokračuje z Tanvaldu přes Český Šumburk a napojuje se na cyklotrasy v okolí Kořenova. Odtud pak lze využít trasy Jizerské magistrály.

V blízkosti penzionu PILA vede světoznámá cyklostezka JÁRY CIMRMANA. Směrem do Liptákova /vzdáleného pouhých 1,5 kilometru od penzionu/ posledního pobytu toho jednoho z nejvýznamnějších českých dramatiků, básníků, cestovatelů, filozofů, vynálezců a sportovců.

Zcela určitě víme, že Jára Cimrman v penzionu PILA nikdy nenocoval. Ani nemohl, protože penzion zde začal vznikat až v roce 2008. Jára Cimrman v tomto kraji pobýval kolem roku 1914 a to už zde 3 roky fungovala na místě penzionu parní pila a do nedávna existovali svědci, kteří tvrdili, že osoba odpovídající popisem Járy Cimrmana zde poptávala materiál potřebný na stavbu mostu v Návarově. Z tohoto údajného díla Járy Cimrmana jsou zde dochovány pouze dva pilíře. Most se pro rozhádanost místních obyvatel nepodařilo nikdy dokončit.

Český génius Jára Cimrman, jehož stopu se mnozí snaží marně zachytit, je podle toho s tímto krajem nerozlučně spojen, což dosvědčují některé divadelní hry, objevené v Lesovně pod Mariánskou horou kolektivem v čele doktorem Svěrákem a profesorem Smoljakem.

Pěší a poznávací tůry

Palackého stezka - Červeně značená cesta. Jedna z nejvyhledávanějších turistických tras v jizerském podhůří, zejména v úseku Plavy - Spálov, kde prochází sevřeným údolím řeky Kamenice. Začátek trasy je v Tanvaldu na vlakovém nádraží. Dále pokračuje přes Svárov (2,5 km) - Velké Hamry (3,5 km) - Plavy, Haratice (5 km) - Návarov, hrad (8,5 km)(odtud můžete dojít k návarovskému zámku, tam a zpět cca. 600 m) - Jesenný, Bohuňovsko (13 km) (odtud můžete dojít k Bozkovským dolomitovým jeskyním, tam a zpět cca. 4 km) - Podspálov (16,5 km) - Železný Brod (20,5 km).

Tanvaldský vyhlídkový okruh - Vyhlídková cesta po širším okolí Tanvaldu resp. tanvaldské kotliny. Značena čtvercovými značkami úhlopříčně dělenými na dva trojúhelníky: horní pravý je modrý, dolní levý bílý. Také tato trasa začíná v Tanvaldu, tentokrát u hotelu Koruna a dále pokračuje na rozcestí pod Terezínkou (1,5 km) - Velké Hamry, rozcestí nad tratí (2,8 km) - Svárov (3 km) - Šulíkova skála (4,5 km) - Světlá (6 km) - Desná, U Dubu (7,5 km) - Špičák, rozcestí (10,5 km) - Horní Tanvald (11,5 km) - Tanvald (15 km).

Šulíková skála - Naproti přes údolí řeky Kamenice leží pod Jírovým kopcem vyhlídka Šulíková skála (660 m.n.m.). Z ní je pěkný pohled na údolí řeky Kamenice, Tanvald a východní část Černostudničního hřebene. Od Tanvaldu je vzdálena asi 2,5 km směrem na Český Šumburk. Přímo k ní vede Tanvaldský vyhlídkový okruh.

Terezínka (623 m.n.m.) je vyhlídková skála s pěkným rozhledem na Tanvald a okolí. Leží vysoko nad městem na východní cestě Černostudničního hřebene. Od vlakového nádraží je vzdálena asi 2 km a vede k ní červeně značená cesta (směr Muchov, Černá Studnice). Patnáct metrů vysoká skála, čnící 180 metrů nad tanvaldskou kotlinou, byla v roce 1853 padesátipěti kamennými stupy a zábradlím upravena na skalní vyhlídku. Původní název skály Schafstein (česky Šouf) byl po stavbě vyhlídky na paměť manželky největšího tanvaldského textilního továrníka J. Mayera změněn na Terezínku.